Kapitola II

27. října 2006 v 14:25 | Nyuu |  Tsuki no Kaasu-Měsíční Kledba
Kapitola II
"He, dneska se na tu hodinu těšim, prej bude něco speciálního" šklebí se Nashi na Neiko.
"Jo jo, vim. tak poď ať nepřídem pozdě".
Převlečení do tréningového oblečení běží do tělocvičny, když vejdou do místnosti mistr Mushaki už stojí před třídou a vykládá: "Dnes vyzkoušíme umění těch nejlepších studentů, takže….Satsuke, Neiko…předstupte".
Všichni studenti vytřeští oči, nevěří, že dnes proběhne souboj. Všichni jsou nadšení. Satsuke přistoupí blíže k mistrovi a se skoro až dětskou zvědavostí se ho ptá: "Pane a co vítěz….no….bude nějaká odměna?"
"Jak asi dobře víte, v Tokyu se koná Mistrovství světa Bojových umění….a naše škola obdržela dvě volné vstupenky….takže je to asi všem jasné….vítěz jede se mnou do Tokya"
Nashi se na mistra podívá způsobem ježiš to chci já a pak hned pohlédne na svou sestru a posunkem jí naznačí jestli prohraješ….tak tě asi zabim, mezitím mistr přešel do středu místnosti, "takže…Satsuke, Neiko…začneme", pokyne těm dvěma aby se připravili na pozice. Neiko i Satsuke zaujali bojové postoje. Mistr: "Hajime!"
Boj začal. Jako první zaútočil ohromnou rychlostí Satsuke: "jestli prohraju, tak ti to nedaruju!" zasyčel na ni, když ji katana o centimetr míjela rameno.
"Tak na to košánku zapoměň" zasmála se Neiko a máchla katanou tak rychle, že to vyrazilo dech i samotnému Mushakimu, usekla Satsukemu kus chrániče.
"Ehhh…" vyrazil ze sebe Satsuke a leknutím udělal krok dozádu, "tak to si přehnala" rozzuřil se na ni a chystal se zasasit "SMRTÍCÍ ZÁSAH", ale Neiko se jen posměšně ušklíbla a jedním mávnutím katanou rozsekla Satsukemu šňůru, která mu drží kalhoty, ty mu okamžitě spadli na zem a Satsuke automaticky, jako reflex odhodil katanu a zvedl si kalhoty.
"Tak tohle byla obrovská chyba Satsukánku" posmívá se Neiko držíc mu svou katanu těsně u krku, "katana je důležitější než tvý kalhoty…to by sis měl zapamatovat" vítězoslavně se na něj usměje.
"Grrrrrhhh….tak tohle mi holčičko zaplatíš" šeptá jí Satsuke držíc si kalhoty. V tom je konečně přeruší mistr Mushaki: "jsem velice potěšen, vidím, že jsem se nespletl" a dívá se potěšeně na Neiko, "věřil jsem, že vítěz budeš ty."
Neiko zrudla jako rajče: "Eh….no….děkuju za důvěru."
Mushaki pokračoval: "Takže Vám oběma skvělým bojovníkům děkuji, děkují Satsuke, byl to opravdu výborný boj, Neiko ještě jednou blahopřeji k vítězství a ostatním děkuji za účast….můžete jít pro dnešek domů…" otačí se ještě na Neiko, "jen pro jistotu….koná se to příští víkend….kde a v kolik se sejdeme dořešíme ještě během příštího týdne, užij si volno" usmál se na ni a šel poklidit tělocvičnu.
"Tak naschle v pondělí" dvojhlasně se rozloučili Neiko s Nashim, který se mezitím pověsil sestře na ramena, "no vidíš, jak to funguje, když ti vyhrožuju" utahoval si zní.
"Jo to určitě" sarkasticky poznamenala Neiko, " poď domů nebo umřu hlady" dadala. Cestou domů si Nashi pobrukoval píseň, kterou právě vymyslel "Marmeláda Marmeláda Marmeláááááda lalala" pořád do kola a nutno říct, že tím lezl Neiko poměrně hoooodně na nervy. Konečně došli domů.
"Ááááá…..mlč už konečně, praskne mi z tebe hlava!" Psychicky nevydržela Neiko.
"Marmeláda Marmel…jé tak promiň….ahoj babiiiii!" vrazil do dveří, které byly vypáčené, oba se zarazili……..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama