Prosinec 2006

Váánocéééé!!!

23. prosince 2006 v 19:07 | Nyuu |  Tsuki no Kaasu-Měsíční Kledba
Váánocééé!
Přeju všem veselé Vánoce, bohatýho Ježíška, pohodu, klid a štěstí v novém roce 2007 a vše co si přejete.
Vám přeje vaše Nyuu
A tady všem dávám dáreček doufám že se bude líbit..
Dáreček:
Mike zmizel za nejbližším rohem a vyčerpaně se opřel zády o stěnu.
"Tohle já přece nemám zapotřebí", zavřel oči a přejel si dlaněmi přes obličej aby se trochu vzpamatoval, ale v mysli neměl nic jiného než nádhernou zelenookou dívku.
Alexandr Sawada ještě předal pár příkazů svým posluhovačům a nechal si přivést svačinku v podobě pohledné dvacetileté dívky, omámená drogami se Sawadovi téměř sama nabídla.
"Ještěže už umim blokovat svoje myšlenky" ušklíbl se vítězoslavně Mike a vykročil ke svému pokoji aby si odpočinul.
Jen co vkročil do místnosti, zalapal překvapením po dechu. Sawada na něj čekal se založenýma rukama přímo uprostřed místnosti. Chtěl ho překvapit nepřipraveného a přečíst si jeho myšlenky. Mike neochotně vešel a pomalu za sebou zavřel dveře. Zná Alexandra už 130 let, ale jeho chování je stále stejně nevyzpytatelné. Sklonil hlavu "mohu pro vás něco udělat, pane?" zeptal se tak pokorně jak jen dokázal. Sawada udělal pár kroků k němu "velice si mě zklamal, ale i překvapil, umíš přede mnou blokovat svou hlavu" řekl velice povýšeně.
"Doufám, že přede mnou něco neskrýváš, sám moc dobře víš, jak dopadneš jestli přede mnou něco skrýváš nebo hůř….kuješ něco proti mně" stál těsně před Mikem.
Mike hlasitě polkl "to bych si nikdy nedovolil, můj pane" nedokázal se na Sawadu podívat a sledoval špičky svých bot.
"Miku, já tě varuju, tvoje selhání nebude ponecháno bez patřičných opatření a následků" elegantně ho obešel a pomalu vyšel ven z pokoje.
Než Sawada zmizel za dveřmi Mike se po něm je mlčky zmateně ohlédl.
"Kruci, tak to se mi moc nepovedlo" klesl vyčerpaně do své rakve.
…………………………………………..
"Dobrý ráno" vyzýval ze sebe Nashi, když potkal sestru v kuchyni, "nebylo by kafíčko?" udělal na ní prosebný výraz.
"Jasně, že bylo" odpověděla Neiko podávajíc mu ohromný hrnek s čerstvou kávou. Nashi si vzal hrnek a sedl si jako obvykle naproti Neiko.
"Myslíš, že bude víc takovejch jako byl ten trapák ze včerejška?" podíval se unaveně na sestru a usrknul horké kávy, "já se kvůli tomu blbovi vůbec nevyspal"
"Hmmmm….já nemyslim, já vim.." pronesla s jistotou, "je jasný, že jich bude víc, sme ta největší překážka v jejich cestě za vládou, tak se nás potřebujou rychle zbavit, ale jestli si myslej, že to bude i snadno, tak se pletou…" ušklíbla se při představě boje s upíry.
"Co se šklebíš?" podíval se na ni Nashi trochu znepokojeně, "co máš v plánu?" zeptal se podezřívavě.
"Ale, zatím nic moc, ale až se tady ukáže ten…ten…Mike" najednou se jí při těch slovech nečekaně rozbušilo srdce a zarazila se.
"Nei, co se stalo? Je ti špatně? Něco tě bolí?" vyptával se neodbytně Nashi.
"Eh…nene…v pohodě…jen…ale to nic" koukla se na hodinky, "a kruci měli by sme vyrazit nebo přídem pozdě." Sbalila připravenou svačinu a batoh a šla ke dveřím. Nashi se jen neochotně pomalinku sbíral ze židle "klíďo píďo přídu pozdě, mě se nikam nechce…a škola mě teď zajímá, asi jako jaký je teď počasí na Marsu" šklebil se kysele a balil svačinu do batohu.
"Já vim já vim, ale nemůžem bejt moc nápadný, tak dělej….k tomu všemu potřebuju ještě nějaký problémy ve škole…to tak…." spěšně vyšla ze dveří.
Nashi ji následoval "no jo…já vim"
Došli do školy přesně v čas. Vyučování probíhalo, jako vždy příšerně nudně. Neiko se nenápadně vybavovala s Midori a Lili. Nashi naopak velice nápadně usínal až do něj musel Haru šťouchnout aby se probral.
"Useknu hlavu!" zařval Nashi na celou třídu, když se šťouchnutím probral.
Všichni na něj zírali, včetně učitele.
"Pane Sakuro, komu by jste chtěl sekat hlavu? Pojďte nám o tom povyprávět před tabuli a mohl by jste přidat i něco z minule probírané látky, jistě to pro vás nebude žádný problém" zlomyslně se šklebil učitel.
Nashi pomalu vstal a šoural se ke katedře "Jistě, Sensei"
Mezitím co se Nashi potil u tabule, zbytek třídy probíral všechno možné, i Neiko s kamarádkami, na kterou Nashi spoléhal, že ho zachrání, si ho vůbec nevšímala, zato učitel se vyžíval v jeho nervozitě a nic nevědění.
Po téměř půlhodině utrpění u tabule ho učitel propustil. Nashi prošel kolem sestry a ta si ho stále nevšímala, právě se něčemu smála spolu s Midori a Lili.
Nashi si nakvašeně sednul na místo a nálada mu od rána, kdy byla na nule, teď klesla pod bod mrazu. Zbytek vyučování už protrpěl úplně zticha.
"Tak co…ty nejdeš domů?" přišla k němu Neiko s úsměvem na tváři.
"Nech mě na pokoji" odsekl na ní a vyrazil rychle ze školní budovy.
"No taaak…přece se nenaštveš kvůli jedný blbý známce" chvátala za nim Neiko.
"Ále, že sis vůbec všimla, že mě tam tak hezky podusil" řekl sarkasticky aniž by se na ní otočil.
"Nashiii…tak promiň" pokusila se ho chytit za rukáv. Nashi se jí vyškubl a ještě přidal na tempu.
"Fajn, jak chceš" řekla uraženě.
"Fajn!" řekl Nashi ještě uraženěji a doma šel rovnou do svého pokoje.
Neiko si pustila televizi. Venku se pomalu stmívalo.
"Měla bych udělat něco k večeři" pomyslela si a zmizela v kuchyni.
"Nashiiii….poď se najíst!" zakřičela z kuchyně. Nashi přišel hodně pomalu a pořád se dost kyselim výrazem si vzal talíř s jídlem "Dík."
"Ty se na mě ještě zlobíš kvůli tomu zkoušení?" zkusila prorazit ledy Neiko.
"Hm…vidim, žes vůbec nic nepochopila" odsekl
"A co sem jako měla pochopit, to žes řval ze spaní při hodině není přece moje vina".
"Neřek sem, že tě z toho obviňuju, víš moc dobře proč sem usnul….a…"
"A?" zopakovala už docela naštvaně.
"A myslel sem, že se na tebe můžu spolehnout…a vidim, že nemůžu, a jak ti mám věřit, že se ke mně neotočíš zádama, když budu znova potřebovat pomoc…teď s těma upírama…!?"
"Prosim tě, nech toho..to je přece úplně něco jinýho….nemůžeš srovnávat učení s upírama…"
"Jenže já to tak beru, když se na tebe nemůžu spolehnout s blbym učenim, tak jak můžu se svým životem!?" měl co dělat aby na ni neřval z plných plic.
"Nashi, prosim tě…nepřeháníš trochu?"
"Tak přehánim jo!? Víš co….di do háje!" vstal a málem shodil židly "Du se projít…nevim, kdy se vrátim! vysupěl ze dveří a hlasitě s nimi prásknul. Venku už byla tma jak v pytli.
Neiko za nim jen koukala jak vyoraná myš. Pak si uvědomila, že šel jen tak a nic si s sebou nevzal, hlavně svou katanu. Zhrozila se.
"Nashi ty si přece takový pako" řekla směrem ke dveřím "jenže, kde bych tě měla hledat? Snad přídeš brzo k rozumu" založila si ruce na prsou a nervózně přecházela po obýváku. Čas pomalu plynul.


OuranoInuyasha!!!

1. prosince 2006 v 18:51 | Nyuu |  Gifi

Ouran na živo!!!

1. prosince 2006 v 18:50 | Nyuu |  Ouran
*zelená závistí*já chci takííííí!!!!!!!!!