Srpen 2007

Kapitola XIII.

25. srpna 2007 v 12:40 | Nyuu |  Tsuki no Kaasu-Měsíční Kledba
"Ale vždyť tam můžeme letět všichni, myslim, že by to bylo lepší"
Mike se při představě, že by mohl být s Neiko ještě déle, v duchu radoval.
"Jo to by šlo, můžeme vyrazit už dneska večer" usmál se.
Všichni nadšeně kývali.
"Eh…" Nashiho pohled zůstal na Yorice "j-jak cestuješ s tímhle…?" ukázal na křídla "a neni lidem divná tvoje barva kůže?"
Yorika se usmála "neboj se, všechno jde, když se chce, podívej"
Nashi najednou viděl před sebou Yoriku jako lidskou dívku
"WOW" připadala mu jako ta nejkrásnější dívka, jakou kdy viděl. Tmavě hnědé vlasy lemující teď světlý obličej s šedýma očima.
"Cos viděl?" ptala se ho Yorika pobaveně a Nashi už zase viděl Yoriku v její původní podobě.
"wow" zopakoval Nashi zasněně.
"hahaha no vidíš, takový malý trik na oklamání lidských smyslů, jen to má maličký háček"
"Bere jí to moc energie a dlouho s tim nevydrží" dodal zkušeně Mike.
"Letadlo čeká na soukromim letišti" řekl ještě.
Do Londýna dorazili dvacet minut po jedenácté večer. Když šli všichni se svými zavazadly k jednomu z čekajících taxíků, prohodil Nashi, "Ale kam to bude?"
Mike i ostatní se zarazili.
"No do nějakého hotelu nejdřív, pak se uvidí" odpovídal Mike zatímco házel tašky za pomoci taxikáře do vozu.
"Vim, kde je to docela levný a útulný" mrknul na něj pohotově taxikář.
"Oh skvělý" usmál se na něj pobaveně Mike a nasedl k ostatním do auta, "tak nás tam hoďte".
.......
Alexandrovi se zablýsklo v očích a nasadil lehký úsměv, nespouštěl oči z monitoru notebooku. "Tohle bude možná jednodušší, než jsem doufal" zamumlal si pro sebe. Zvedl se ze svého pohodlného křesla a vykročil z místnosti. V Londýně bylo právě pár minut po půlnoci a měsíc v úplňku mu příjemně osvětloval cestu vylidněnou ulicí. Došel pomalým krokem k řadě starých domů a vešel do jednoho z nich. Jako jeden z mála upírů měl tu možnost nečekat na pozvání své vyhlídnuté oběti a mohl vstoupit kam se mu zlíbilo.
.......
Když se rozjeli, napadlo Mikea ještě něco. "Vy se zatím zabydlíte, já zkusim něco zjistit u Alexandra".
Dojeli k celkem příjemně vypadajícímu malému hotýlku. Všichni krom Mikea vystoupili a pobrali tašky. Mike pak nadiktoval taxikáři adresu a rozjeli se.
"Dvacet minut počkejte, pak se vraťte k hotelu" přikázal mu Mike, když vystupoval z auta.¨
"Jasně šéfe" usadil se taxikář pohodlně v sedadle a nechal běžet taxametr.
Mike vešel do temné budovy a hned ho překvapil podivný klid, jaký tam v poslední době moc nevládl.
Došel k Sawadově pracovně aniž by kohokoliv potkal.
"Divné" řekl si polohlasně, když otevíral dveře od pracovny. Došel ke stolu a prohledal Sawadovy poznámky, pak k zapnutému notebooku a v rychlosti prošel data. Vytřeštil na monitor oči, když viděl adresu. Teď mu to docházelo…adresa, Sawada pryč, Darkless....
Vyběhl z budovy jako vítr a vletěl stejnou rychlostí i do taxíku.
"Rychle…ne co nejrychleji k hotelu!" zaúkoloval taxikáře, zatímco vytahoval mobilní telefon.
.......
Když vešel do obývacího pokoje, naskytl se mu pohled na starého muže stojícího u krbu, který právě potahoval z dýmky a díval se zamyšleně do ohně. Alexandr se znovu lehce usmál. "Už je to dlouho starý příteli" promluvil s klidem.
"Nejsem a nikdy jsem nebyl tvůj přítel" dostalo se mu odpovědi se stejným klidem, od muže u krbu aniž by se na Alexandra otočil.
Alexandr se usmál více.
"Tak starý Nepříteli" a udělal pár kroků k muži.
"Danieli, nebudeme to protahovat, víš, že nejsem na chození kolem horké kaše, takže…"
"Takže?" skočil mu stařec do řeči.
"Takže mi řekni, kde schováváš Darkless?" dokončil stále klidný Alexandr otázku.
Starý muž se konečně na Alexandra podíval.
"Ale ale…snad mi nechceš říct, že si to za tu dlouhou dobu, co já stárnul, ještě nezjistil?" usmíval se Daniel.
Alexandrovi se z tváře ztratil úsměv.
"Musím uznat, že Strážci a jejich posluhovači" při tom slově daroval Danielovi svůj nejvíce opovrhující pohled "odvedli dobrou práci".
"Ale stojím zde a vím konečně, že Darkless máš TY" přiblížil se Alexandr k Danielovi na metr.
"A snad nečekáš, i když si se dostal až sem, že ti povím, kde je?" usmíval se starý muž "to bys mě zklamal Alexi" oslovil ho s úšklebkem schválně tak přátelsky.
Alexandr začal ztrácet klid a starého muže chytil pod krkem.
"Myslíš si snad, že mě teď něco nebo někdo zastaví!?" stále držejíc Daniela pod krkem prolétl očima celou místnost osvětlenou jen ohněm z krbu.
V tom do místnosti vrhl Nashi a hned za ním se přímo vřítili i tři další postavy, dvě z nich Alexandr důvěrně znal.

Hehe...

22. srpna 2007 v 18:24 | Nyuu |  Vzkazy!!!
hehe tak sem zkončila desátá....no..de to neni to poslední takže to de....hehe jenom mi trochu zkomolila jméno....prej Nynuu hh ale jo...mě to nevadí...
jo a ještě vám chci poděkovat za hlasy!

Přání pro Ichigo

14. srpna 2007 v 19:59 | Nyuu |  Vzkazy!!!
Takže před pár dny měla moje kamarádka Ichigo třinácté narozeniny a tak jí sem dávám obrázek a přání:
Tekže všechno nejlepší k narozenám a ať se ti vše co si přeješ splní!!!! :o)